Obsah děje

Mladý vědec Alfréd doprovází jako asistent na vědecké výpravě po Transylvánii podivínského profesora Abronsia. Jde o neposedného staříka, který si vytkl za svůj životní cíl dokázat existenci upírů a poté od nich lidstvo osvobodit. Při putování k zámku upířího knížete von Krolocka zabloudí oba ve vánici. Napůl zmrzlí dorazí k prapodivné vesnici a z posledních sil se dotrmácejí k tamní hospodě.

Místní sedláci a dřevorubci pějí oslavnou píseň na česnek. To podivínského Abronsia utvrdí v tom, že jsou svému cíli na dosah. Obyvatelé vesnice však popírají, že by v okolí nějaký zámek, natož jako sídlo upírů, vůbec existoval.

Hned vedle hostinského pokoje, do kterého židovský šenkýř Chagal vede svoje nové hosty, se nachází koupelna, v níž se čvachtá Sára, krásná dcera hostinského. Alfréd se do ní na první pohled zamiluje. I on se stane středem pozornosti Sáry, neboť je zcela jiný, než všichni ti vesničtí burani kolem.

Tak jako všichni otcové hezkých dcer má i Chagal obavy o Sářinu nevinnost. Preventivně tedy dveře z koupelny do jejího pokoje zatluče prkny. Zatímco Sára a Alfréd o sobě navzájem sní, Chagal se plíží setmělým domem k pokojíku děvečky Magdy, s níž udržuje poměr.  Chagalova razantní žena zpozoruje, že se její muž vytratil z manželského lože. Ozbrojí se štanglí salámu a jde jej hledat. Nedopatřením však touto „zbraní“ srazí k zemi profesora Abronsia.

Když konečně všichni usnou, padne na hostinský dům stín. Hrabě von Krolock dává na vědomí, že jeho oko libě spočinulo na Sáře.

Profesor Abronsius se následující den pokouší z místních lidí vytáhnout, co všechno o upírech vědí. Ti jsou však vůči jeho otázkám vyzbrojeni hradbou mlčení.  V okamžiku, kdy se v hostinci objeví jistý hrbáč vyzvednout svíčky, propadnou všichni nervozitě. To Abronsia ujistí, že jde o mrzáka, který je služebníkem upířího hraběte. Je rozhodnut přijít celé pravdě na kloub.

Sára a Alfréd spolu naplno flirtují. Sáře jde ale především o to, aby mohla opět používat svoji koupelnu. Koupání miluje nade vše. Alfréd ji při tom šmíruje klíčovou dírkou a je tak náhle svědkem toho, jak skrz otvor ve střeše do koupelny sestoupí hrabě von Krolock a zve Sáru na každoroční ples do svého zámku. Alfréd ztropí poplach. Než však Abronsius a Chagal dorazí, je upíří vládce opět pryč.

Poté Alfréd zpívá tesklivou píseň pod Sářiným oknem. Sára však svůj pokoj dávno před tím opustila, aby převzala dárek od Hraběte Krolocka, který ji zanechal onen podivný hrbáč v zahradě. Když ji tam Alfréd spatří, domnívá se, že přišla kvůli němu. Sára Alfréda pod jistou záminkou posílá zpět do domu a rozbaluje svůj dárek. V balíčku nachází pár rudých bot. Sára si je oblékne a sní o tom, jak se stane středem pozornosti na půlnočním bále.

Ještě než se Alfréd vrátí, Sára zmizí. Touží se dostat na zámek. Alfréd svým křikem probouzí Chagala. Ten se okamžitě vydává za Sárou s úmyslem ji dovést zpět. Doma při tom zanechává zoufalou ženu Rebeku.

Příštího dnes přinášejí dřevorubci do hostince Chagalovu mrtvolu. Profesor Abronsius ji odborně vyšetří a zjistí, že Chagalovi upíři vysáli krev. Navrhuje zatlouci do jeho srdce kůl, který má zabránit, aby se z Chagala stal také upír. Rebeka však Abronsia zastaví a odežene jej od mrtvoly.

V noci přichází Magda ze svého pokoje, aby si Chagala prohlédla. Smrt jej tak proměnila… V okamžiku, kdy se od něho otočí, Chagal ožívá. Popadne svoji Magdu a zakousne se jí vášnivě do hrdla.  Poté na Magdu, ze které vyprchaly poslední známky života, položí plátno, pod kterým doposud ležel on sám. Ještě se stačí schovat pod stůl, když do místnosti vstupují Abronsius a Alfréd.  Ti jsou rozhodnuti do srdce Chagalovy mrtvoly zatlouci kůl. Na poslední chvíli však spatří, co se stalo. Objevují a přemáhají Chagala. Ten je prosí o milost a slibuje, že je oba dovede až na zámek.

Okamžitě se všichni tři vydávají na cestu. Chagal se jim na poslední chvíli ztratí, avšak profesor Abronsius a Alfréd v tu již prakticky stojí před zámkem. Když pozorují jeho monumentální portál, objevuje se hrabě von Krolock. Oba hosty vítá a zve je dál do svého zámku. K Alfrédově překvapení Abronsius pozvání ochotně přijímá. Na uvítacím ceremoniálu se znenadání objevuje i von Krolockův syn Herbert, který je na první pohled gay. Okamžitě nachází v Alfrédovi zalíbení.

Von Krolock se postará o to, aby mohl s Alfrédem hovořit mezi čtyřma očima. V jeho očích se pak snaží z Abronsia učinit pitomce. Označuje jej za starého blázna, který nemůže mít ponětí o touhách a potřebách mladého muže, jakým Alfréd je. Staví se k němu jako přítel a naznačuje mu, že jej přivede k Sáře.

Sára se na zámku skutečně nachází. Neklidně pobíhá po jeho hale, kde se setkává s hrabětem. Von Krolock si však schovává vytoužené osudové zakousnutí do hrdla dívky až na velký ples, který se budu konat příští noc.

Alfréd má hrůzný sen. Probouzí se s jasným rozhodnutím Sáru zachránit. Ale ještě dřív, než se ji může vydat hledat, musí doprovodit profesora Abronsia do zámecké hrobky. Tam oba objevují katafalk hraběte a jeho syna. Při snaze vstoupit do hrobky se Abronsius zasekne svým oblečením o zábradlí a zůstane viset ve výšce. Ze složité situace se mu nedaří vyprostit. Alfrédovi, který už dorazil dolů do hrobky, proto přikazuje, aby rakve otevřel a kůly vrazil upírům do srdce sám. Alfréd se však ukáže být pro tento úkol zcela nevhodným adeptem.

Poté, co Alfréd v tomto úkolu selže, vrací se ven z hrobky a profesora osvobodí z jeho zajetí. Když hledají vhodnější cestu do spodní části krypty, objeví náhodou zámeckou knihovnu. Abronsius při pohledu na nashromážděné knižní poklady zcela zapomíná na svoje předsevzetí a poslání – lov upírů.

Alfréd zaslechne známý zpěv Sáry. Vydá se za tóny jejího zpěvu a objeví ji v nádherné zámecké koupelně. Sedí ve vaně a sní o velkorysosti zámeckého pána a odmítá Alfrédovy výzvy k okamžitému opuštění zámku. Nakonec vykáže Alfréda z koupelny, neboť se chce osušit a obléci. Alfréd podléhá zoufalství. Jeho láska k Sáře však nikterak neutuchá. Naopak. Pro její záchranu je ochoten učinit cokoliv. Pro radu se vrací zpátky do knihovny k Abronsiovi. Ten je však naprosto ponořen do knih, které objevil, a nemá lepší nápad, než svému asistentovi Alfrédovi poradit, aby se i on začetl do těchto svazků. Alfréd poslepu sáhne po jedné z knih a vytáhne „Rádce pro zamilované“. Okamžitě se do knihy začte. Uvedené rady mu dodávají odvahy. Zdá se mu, že opět slyší Sářin hlas a vydává se zpět do její koupelny.

Namísto Sáry tam však na něho čeká Herbert. Marně se Alfréd snaží zabránit Herbertovým pokusům o sblížení. Ve chvíli, kdy se mu Herbert snaží názorně ukázat, jak budou společně na dnešním plese tančit valčík, padne Alfrédův pohled na zrcadlo. Tam však spatří pouze sebe, přestože Herbert stojí přímo u něho. V okamžiku, kdy se „čtyřprocentnímu“ upírovi podaří Alfréda povalit a vrhnout se na něho, objevuje se překvapivě profesor Abronsius. Ránami deštníkem vyprostí svého asistenta z nechtěného objetí a oba dávají se na úprk.

Alfréd a Abronsius vystupují do zámecké věže. Náhle se před nimi objevuje hrabě von Krolock. Předstírá, že je profesorovým obdivovatelem. Znovu vyzývá Alfréda, aby profesora opustil a následoval jeho. Poté opět mizí v hloubi noci…

Z cimbuří sledují Abronsius a Alfréd hřbitov uvnitř zámku. Profesor a jeho asistent jsou svědky toho, jak se otevírají hroby. Oživlé mrtvoly z minulých staletí odsouvají náhrobní kameny a protahují si svoje ztuhlé údy. Poté se vydávají v dlouhém procesí směrem na každoroční bál.

V okamžiku, kdy je hřbitov opět prázdný, přichází znovu von Krolock. Ve vzpomínkách kráčí od hrobu k hrobu. Vzpomíná na bezpočet milenek, které coby upír připravil o život. Je si vědom utrpení kolem sebe i v sobě. Kdykoliv se zdá, že má špetku štěstí na dosah, okamžitě jej zničí… Čím více se snaží ovládnout svoji žádostivost, o to větší je.

Mezitím začal ve slavnostním sále zámku půlnoční bál. Alfréd a Abronsius se v převlečení za upíry vmísili mezi dav. Poté von Krolock slavnostně zahajuje ples a oznamuje, že letos bude hostina mimořádně bohatá – všem upírům představuje Sáru. Tančí s ní a zakousne se jí při tom do hrdla.

V průběhu následujícího menuetu Abronsius zjistí, že Sára i přes velkou ztrátu krve ještě stále žije. Snaží se jí s Alfrédem ze zajetí upírů unést. Přitom vyjde najevo, že se mezi upíry pohybují tři živí lidé. Prozradí je totiž odraz jejich postav v zrcadle. Hrabě von Krolock upíry vyzívá, aby se na ně vhrli. Avšak Alfréd a profesor s pomocí dvou kandelábrů vytvoří kříž. Upíři vyděšeně ustupují.

Alfréd, Sára a Abronsius prchají noční zasněženou transylvánskou krajinou. Podařilo se jim utéci a snaží se odpočinout si. Zatímco si profesor zapisuje poznámky pro svoji vědeckou práci, Sára a Alfréd si padnou do objetí. To, co zpočátku vypadá jako happy end, je ale vlastně počátkem světovlády upírů…